obec SMILOVICE (okres Frýdek-Místek)

Sdružení obcí povodí Stonávky

Obecní úřad SMILOVICE
Smilovice 13
739 55 Smilovice u Třince
tel: 558 694 522, 724 181 050
email: ou-smilovice(at)smilovice.cz

Kroniky a kronikáři našeho regionu - Smilovice

Přečtěte si:  http://fm.denik.cz/zpravy_region/kroniky-a-kronikari-naseho-regio20090611.html , dne: 5.3.2020

14.6.2009

Smilovice - Obec Smilovice leží přesně na hranici CHKO Beskydy pod stráněmi Goduly (737 metrů) a Gutského vrchu (741 metrů). Prvně jsou zmiňovány v roce 1448 a to jako statek, který byl v roce 1592 zkonfiskován Těšínskou komorou.

O názvu obce existují různé hypotézy, z nichž ta první je vlastně pohádkový příběh. Vypráví o sirotkovi, kterého netýrala zlá macecha, ale zlý strýc. Ve snaze se ho zbavit, odvedl hocha do jeskyně někde v masívu Goduly. Na tomto místě chtěl sirotka opustit, ten jej prosil slovy „smiluj se,“ ale strýc byl neoblomný. Tak prý vznikl název Smilovice. Příběh má šťastnou pointu, neboť hošík cestu zpátky nakonec našel a navíc se ho ujal zámecký pán, po kterém nakonec podědil statek.

Příběh se dobře poslouchá, ale pravda je asi jiná, leda že by se chlapec jmenoval František Smyl, nebo Smil. Tak se totiž jmenoval člověk, který sem povolal nové obyvatele.

Byli to především rumunští pastevci (Valaši), kteří mýtili zdejší lesy a začali po vzoru ze své domoviny s chovem ovcí. Přisuzuje se jím také pojmenování hory Godula, jiná verze praví, že se tak stalo podle slova hodovat. Majitelé zdejšího panství měli přídomek „ze Smilovic“, a tak se píše o Janu ze Smilovic a o Franckovi ze Smilovic. Nějakou dobu zde také vládl Václav Pelhřim z Třankovic (Třanovic).

Smilovice často měnily majitele. V roce 1603 je těšínský kníže Václav prodal Hanibalovi z Brna, vdova po něm se jich zřekla ve prospěch kněžny Alžběty Lukrécie (památné „černé kněžny“). Tato panovnice pocházela z rodu Piastovců a během její vlády (1625 až 1653) bylo Těšínsko několikrát vyplundrováno vojsky třicetileté války, což vedlo k hospodářskému úpadku, který byl ještě prohlubován emigrací nekatolíků. Z roku 1646 se dochovala listina, kterou těšínská kněžna stvrzuje prodej pozemků ve Smilovicích Andrisovi Zientkovi. Vlastníkem Rakovce, dnešní částí obce, byl tehdy baron Bees ze známého rodu vlastnícího také hnojnický zámek. Nutno také dodat, že ke Smilovicím patřila do roku 1644 dnešní obec Řeka.

Život zdejších osadníků byl po dlouhá léta provázen útlakem a nesvobodou. Ke zlepšení došlo až po vydání robotního patentu Marii Terezií. Z doby někde kolem roku 1780 pochází první zdejší škola. Další, polská z roku 1878, v roce 1963 vyhořela. Třetí školní budova pochází z roku 1966 a dnes v ní je mateřská škola. Nejnovější škola, ve které se učí dodnes, je z roku 1974. Smilovice byly po dlouhá léta především zemědělskou obcí. Bylo zde také několik rybníků, z nichž se zachoval pouze Biedrovův. V současné době se dostává do popředí zejména rekreace a turistika. Obcí vedou dvě cykloturistické trasy: Beskydsko-karpatská magistrála a trasa Jihlava-Český Těšín. Málokdo ví, že ze Smilovic pochází kořeny Leoše Janáčka. Jeho předkové bydleli v dřevěné chalupě zvané „pavlač“poblíž hřbitova. Stavení se však nedochovalo. Dalším významným rodákem je Jerzy Buzek, který byl v letech 1997 až 2001 předsedou polské vlády, později také člen Evropského parlamentu. V obci dnes pracuje několik aktivních organizací. Nejdelší historii (přes 50 let) má Tělovýchovná jednota. Myslivecké sdružení mimo jiné pořádá každoroční Myslivecké dny a spolek Godula hospodaří v lesích na katastru obce. Je zde také stanice Křesťanského společenství Slezské církve a.požární bezpečnost obce zajišťuje sbor dobrovolných hasičů z Řeky.

Nový obecní znak čerpá z historického odkazu zemědělské obce. Dělený štít znázorňuje mřížkou zdejší pole a rak je symbolem osady Rakovec. Celých 20 let vedla místní kroniku Danuta Heliošová, která čerpala především z archivu a fotografií vlastní rodiny. Nynější kronikářkou je Ivana Wiewiorková.

JAROMÍR KAHÁNEK
 

Zdroj:  FRÝDECKO-MÍSTECKÝ A TŘINECKÝ DENÍK [online]. Kroniky a kronikáři našeho regionu - Smilovice. Praha: Vltava Labe Media.14.6.2009. [cit. 2020-03-05]. Dostupné z: https://fm.denik.cz/zpravy_region/kroniky-a-kronikari-naseho-regio20090611.html

Historie obce Smilovice (zpracováno z obecních kronik)

Obec se rozkládá na severním úpatí Moravskoslezských Beskyd v kraji Ostravském. Z jižní strany se nad ní zvedají stráně Goduly ( 737 m n.m.) a Gutského vrchu (741 m n.m.).

Smilovice jsou součástí Těšínského Slezska a to bylo obydleno již od pradávna. Důkazy o tom byly nalezeny v četných vykopávkách z doby kamenné. V té době však celé území nynější vesnice pokrývaly lesy. Datované kořeny obce sahají daleko do 15. století. Již roku 1448 se připomínají jako statek, který byl pak v roce 1592 zkonfiskován Těšínskou komorou. V roce 1959 si Smilovice připomínaly 500. výročí svého založení.   Další oslavy, a to u příležitosti 550. let obce se konaly dne 29.8.2009.

Tato obec dostala své jméno po Františku Smylovi, který sem přiváděl nové obyvatele. Byli to zejména rumunští Valaši, kteří osidlovali obec a celé Těšínsko. Za tyto služby byl Smyl povýšen na panoše a stal se dokonce starostou Těšína. 

Smilovice často měnily majitele. V roce 1603 je těšínský kníže Václav prodal Hanibalovi z Brna. Vdova po měn se jich zřekla ve prospěch kněžny Alžběty Lukrecie, památné " černé kněžny". Z této doby z 2. července 1646 se dochovala listina , kterou pak těšínská kněžna stvrzuje prodej pozemku ve Smilovicích Andrisovi Zientkovi.

Vlastníkem Rakovce byl tehdy baron Bees. Za zmínku snad stojí i to, že do r. 1644 patřila ke Smilovicím rovněž i obec Řeka. Osadníci se živili zemědělstvím, pastevectvím a salašnictvím. Zemědělství pak provázelo obec i na jeho pečetním znaku.

Pečeti

Smilovice - rok 1702
Smilovice - rok 1833
Rakovec
Čerpáno z materiálů: Gumovski; Müler: Pečeti …

Život tehdejších osadníků byl provázen neustálým útlakem a omezováním volnosti. K částečnému zlepšení došlo až po vydání robotního patentu 6.7.1771, vydaným Marií Terezií.
Po nástupu na trůn Josefa II. došlo k radikálním obratům v poddanských poměrech vydáním patentu o zrušení nevolnictví /1781/. V krátké době byly vydání další patenty, které dopady patentu o zrušení nevolnictví prohlubovaly. Byla omezena závislost poddaného na vrchnosti. Tolerančním patentem v r. 1781 povolil evangelíkům veřejné bohoslužby a zrovnoprávnil je s katolíky. Evangelíci ze Smilovic se připojili k založenému sboru v Komorní Lhotce.

Těšínská komora dala svolení k postavení první školy ve Smilovicích. Škola byla dřevěná a k jejímu užíváni došlo r.1791 č. p. 21 - Walachovi. /zde se data z historických pramenů rozcházejí/ Druhý pramen uvádí, že pravděpodobně byla první škola postavena už v roce 1780, kterýžto rok je vyřezán na větrné korouhvičce. Z iniciativy ligotského sboru byla r. 1876 postavena nová škola. Druhá škola přetrvala dvě války a byla zničena až požárem 16.ledna 1963. V roce 1965 začala stavba třetí školní budovy a ta byla otevřena 28.srpna 1966. Budova byla malá, nevyhovující s nedostatkem učeben a příslušenství. V roce 1972 byla započata stavba už v pořadí čtvrté školy. K jejímu slavnostnímu otevření došlo dne 30.srpna 1974 a vyučuje se v ní doposud.

Samostatnou obcí se staly Smilovice roku 1850.

Vzhled obce v předválečných letech : chudá políčka chudých domkařů, u každé meze hromada kamení, které si majitelé sami na poli sbírali. Jinak většina polí náležela bohatým sedlákům, jimž "komorníci" - chudí domkaři byli nuceni pracovat na jejich polích. Obec byla lemována v pozadí horskými hřebeny Godule, Javorového a Ropičky, což působilo na každého milovníka přírody velmi působivě a každý , kdo jednou poznal krásu těchto hor, rád se k nim vracel.

Česká mateřská škola v obci byla otevřena 1.11.1931. Byla v budově pana J. Walacha v blízkosti nynější mateřské školy. Pro její účely byly vyhrazeny dvě malé místnosti se školními "škamnami" a to bylo vše. Učitelce nezbývalo nic jiného, než aby celou rodinu požádala o pomoc a hračky sami zhotovili . V těchto nuzných podmínkách začala vytvářet výchovnou práci. V roce 1951 byla mateřská škola přemístěna na "Kotasovku" a v roce 1976 po rekonstrukci třetí školní budovy se přestěhovala do jejich prostorů kde je umístěna dosud.

Život zde pod horami nebyl v minulosti snadný.
Také války a okupace přinesly hodně smutku, bolesti a prolitých slz.

Za druhé světové války byly Smilovice osvobozeny v časných ranních hodinách dne 3. května 1945 Rudou armádou od německých okupantů. Ti, po krátké přestřelce vyklidili obec již předešlého dne. Střelbou došlo k poškození několika domů na Rakovci.

Průtrž mračen(úryvek z obecní kroniky - opis.) 6.VIII. 1960
Překvapením letošního počasí byla zajistě dnešní průtrž mračen. Prvního srpna bylo nádherné sluneční počasí, tři následující dny bylo střídavě oblačno s deštěm a šestého srpna od časného rána padal hustý déšť. Kolem 10. hodiny se na západě rozpoutala bouře , okolo jedenácté se přihnala druhá zpoza Goduly. Příval hustého deště způsobil rozvodnění potoků a řeky Ropičanky. Voda rychle zatopila pole, cesty i dvory , a přetékala okénky do sklepů.
Ani nejstarší občané nepamatují takové náhlé povodně. Náhlé a krátké, poněvadž během dvou hodin opět vody opadly.

Dne 24.října 1979 se konala ve Smilovicích poslední veřejná schůze před sloučením. K integraci Smilovic se střediskovou obcí Hnojníkem, spolu s obcemi Řekou, Stříteží, Vělopolím, Třanovicemi, Horními a Dolními Tošanovicemi došlo 1.ledna 1980.

Roku 1991 došlo k opětovnému zřízení samostatné obce Smilovice.

Znak Smilovic

Při tvorbě návrhu obecního znaku využit Jan Tejkal původní pečetní znamení, které však stylizoval do podoby mříže. Připojil též tzv. mluvící znamení pro připojenou ves Rakovec. Rozhodnutím poslanecké sněmovny Paramentu ČR č. 19 z 9.12.1996 se znakem Smilovic stal stříbrno-červeně šikmo dělený štít, horní pole zeleně mřežováno, v dolním poli šikmo položený stříbrný rak

Obecní prapor: list obecního praporu opakuje znak.

Lašské kořeny skladatele

V naší obci je zachycen původ rodu Leoše Janáčka /17.stol./. Jeho předkové, soukeníci , bydleli za svého pobytu ve Smilovicích v dřevěné chalupě zvané "Pavlač" na č.p. 9, poblíž hřbitova. Poslední její majitelé manželé Kubiczkovi ji asi před 20 lety zbourali a na jejím místě postavili nový rodinný domek.

Rodiště premiéra

Dům č. p. 77 je rodištěm prof. Jerzeho Buzka. V roce 2009 se stal čestným občanem obce a pamětní deska umístěná na stěně domu je trvalou připomínkou politika, který ve Smilovicích prožil pět let svého dětství.

Další informace

Místní knihovna se v minulosti zúčastňovala mnoha soutěží a získala ocenění vzorné knihovny. Kromě smilovických čtenářů byla navštěvována i čtenáři z Řeky, Stříteže, Komorní Lhotky, Gutů, Nebor, Třince a Havířova. Nyní knihovna používá automatizovaný knihovnický systém, poskytuje služby široké veřejnosti a bezplatný internet. Pořádá kreativní dílny, besedy s ilustrátory i autory a připojuje se k celostátním akcím jako je např. Noc s Andersenem, Pasování prvňáčků na rytíře, Týden knihoven a Březen měsíc knihy. 

Dlouholetou tradici má v obci organizace TJ. V roce 2012 uplyne již 60 let od jejího založení. Kromě dalších aktivit, tradičně pořádá fotbalový turnaj - Memoriál V.Krejzy. V areálu TJ se nacházení dvě fotbalové hřiště, víceúčelová sportovní hala, bowling, tenisové kurty a herna stolního tenisu.

Křesťanské společenství zde pořádá  pro mládež Tábor Křesťanské Mládeže - evangelizační týden s přednáškami, koncerty, workshopy a stánky.

Organizace MK PZKO Polski zwionzek kulturalno oświatowy existuje v obci od roku 1948. Zaměřuje se i na kulturní činnost, připravuje divadelní představení a taneční vystoupení. 

Ve Smilovicích se  nachází základní škola pro I.stupeň a mateřská škola Smilovice.

V roce 2010 byla v obci znovu obnovena činnost zahrádkářů jako ZO ČZS, která iniciovala pořádání podzimních výstav - plodů z našich zahrádek.

Střed obce protínají dvě cyklostezky: Beskydsko-karpatská magistrála a Trasa Jihlava - Český Těšín. Cyklisté můžou využít i přilehlé odpočívky Na Hřišti a občerstvení v restauraci. Cyklostezky se dále rozcházejí na všechny čtyři světové strany. Možnost volby mají cyklisté ale i pěší turisté. Nabízí se jim zde krásný pohled do chráněné krajinné přírodní oblasti nebo výlety až na svahy a hřebeny Beskyd.